GolfCzech.cz | Golfové zpravodajství | Rozhovor: Kdo přijde s bagem, ať jde hrát

Rozhovor: Kdo přijde s bagem, ať jde hrát

5.8.2015

Ve svých 81 letech je doyenem provozovatelů českých golfových hřišť a rozhodně ví, co dělá – JUDr. Jiří Němec, spolumajitel a provozovatel hřiště Čertovo Břemeno.

Tohle pána znám už pár let a přestože akademické tituly trochu ignoruju, nedokážu ho oslovovat jinak než „pane doktore“. Často o něm z okolí slýchám, že je trochu mimo běžné kategorie a on sám se mi kdysi osobně vryl do paměti větou „Myslete si co chcete, já to na Čertově Břemeni nějak přežiju“. Ve svých 81 letech je doyenem provozovatelů českých golfových hřišť a rozhodně ví, co dělá – JUDr. Jiří Němec, spolumajitel a provozovatel hřiště Čertovo Břemeno.

Pane doktore, vy sám golf nehrajete, jak vás napadla taková věc, jako golfové hřiště? Větší zahrádka u chalupy?
Přemýšlel jsem kdysi, co dělat v důchodu, a protože tuhle krajinu znám už roky, přišla mi jako hezká pro golf. Pomalu jsem začal přikupovat pozemky a trochu to tady čistit od náletů, mokřin. JZD totiž kde jednou zapadlo s traktorem, víckrát tam nejelo. Takže jsme tu po letech jejich hospodaření byly tak trochu uprostřed bažin a březových hájů.
A pak jel jednou okolo Jirka Velden, který hledal nějaké místo pro hřiště a slovo dalo slovo. A najednou tu z neurčité představy stálo devítijamkové hřiště s klubovnou –  bunkrem.

No jo, bunkr, ten stojí hned vedle závory a je legendární...
My jsme tady se synem začínali spolupráci s architektem Stanislavem Fialou a ten bunkr pro nás stavěl už právě on. Lidi to tam měli rádi, ale hřiště se zvětšilo.

Co vlastně bylo dřív, osmnáctka nebo nová klubovna?
A tak plán byl udělat to najednou, ale byrokratická náročnost odsoudila klubovnu k tomu, aby byla druhá v pořadí. Osmnáctka nám začala fungovat v roce 2009 a klubovna v roce 2011.

Zlí jazykové tvrdí, že je tu hřiště kopcovité, ale to je nesmysl – kopec je tu jen jeden, jen se z něj v zimě jezdí na lyžích :-) Spíš jsou některé jamky stísněnější, nebylo víc místa?
Trochu jsme se při rozšiřování střetli s jedním táborským podnikatelem, který pro svého syna skupoval pozemky z druhé strany. A tohle byla „demarkační“ linie, se kterou nešlo nic dělat, takže podoba jamek osmnáctky je maximum možného daného právě těmi dostupnými pozemky.

Vy si to tady na Břemeni opravdu děláte po svém, vlastně úplně jinak než všichni okolo. Původní klubovna byla například pod zemí, nová je vlastně taky, i když mnohokrát větší a s kompletním zázemím. Tenhle barák nakonec vyhrál i titul Stavba roku, jaké bylo ale na začátku vlastně vaše zadání?
My, resp. hlavně syn, s architektem Fialou děláme už řadu let. Takže dostal úplně volnou ruku a měl od nás vlastně strašně jednoduché zadání – aby byla stavba v souladu s krajinou. A pak už šlo jen o drobnosti ohledně vnitřní dispozice – např. spojení restaurace s recepcí nebo třeba umístění toalet.

A jak s Čertovým Břemenem dál, kam směřuje?
Golfové prostředí se hodně změnilo, zahustilo. My máme tu velkou výhodu, že nemusíme vydělávat horentní sumy, stačí nám, když areál neprodělává, a to se nám daří. Naše největší ambice je teď o tom, aby bylo Břemeno známé taky jako dobrá výletní restaurace. A ta určitě potěší i golfisty...

A golfově  jste tu byli vždycky otevření všem...
Jo, my jsme takové veřejné hřiště, občas tu jde hrát i někdo se psem. Někteří těžce nesli, že jsme právě to veřejné hřiště, ale mně to nevadí, protože se stejně ukázalo, že nikdo ani pořádně neví, co to znamená. Rozhodně ne v Čechách, možná v Anglii. My od začátku říkali, že kdo přijde na recepci s bagem, tak to asi s golfem myslí vážně, tak ať jde hrát!

Jsme přeci jen na Monínci, míváte tu vlastně kratší sezonu?
To snad ani ne, my jedeme podle počasí, většinou zavíráme v polovině listopadu a otevíráme 14 dní potom, co sleze sníh. Moc nás ale těší, že už roky máme stejný personál, a to i přes tu každoroční zimní pauzu.

Čertovo Břemeno má genius loci, který je daný i tím, že tu máte v areálu vlastní chalupu, každý den vás tu vidíme na procházce. Kde a jak jste se tu vlastně objevil?
No já měl chatu na Slapech, ale tam se mi přestalo líbit – moc lidí, soukromí najednou menší než v Praze a tak. Vlastně přesně tam, kde je dneska slapské hřiště, po té známé cestě přes jejich jamku 1 jsem i já jezdil na chatu. A pak jsem ji prodal a za utržené peníze si pořídil chalupu tady, na Břemeni...

Pane doktore, děkuju moc, ať Vám i dál slouží zdraví a myslím, že jsme moc rádi, že jste si v roce 1972 koupil chalupu právě tady...


Zmiňovaná golfová hřiště:

Zdroj: Dan Ebermann, DruháRána.cz

Hodnocení:

Hodnocení čtenářů:
HvězdičkaHvězdičkaHvězdičkaHvězdičkaHvězdička 0,0/5

Uložte si do záložek na:

Pošli tuto stránku kamarádovi e-mailem! Google Linkuj jagg.cz asdf.sk Digg del.icio.us Ma.gnolia NewsVine Reddit SphereIt StumbleUpon Technorati co.mments Pownce Furl.net Yahoo Microsoft Live Favourites

Další zprávy

Archiv »

Komentáře

Žádný komentář není dosud k dispozici, můžete být první, kdo tak učiní.

Přidat komentář